Než vyrazíte do Itálie, neměli byste rozhodně zanedbat poučení o kultuře stolování. Nejde ani tak o to, že Čech se obvykle nacpe k prasknutí hned u prvního chodu a pak nemá místo pro ostatní části oběda, anebo se naopak skromně „upejpá“ (což většina Italů taky nemá ráda), jako spíš o to, že my Češi jíme tak nějak víc „lidově“. Tím myslím např. to, že rádi používáme ruce. Jak jíte třeba jablko nebo banán? Do jabka se zakousnete a banán oloupete a chramst, co jiného s ním…
No, já to taky tak udělala u italského stolu a hned si na mě ukazovali a začali k sobě nenápadně naklánět hlavy. Ve tvářích spolustolovníků se zračil údiv a pobavení zároveň. „Vy nejíte ovoce příborem?“, zeptali se mě nakonec. Vysvětlili mi, že banán se sice oloupe, ale pak se položí na talíř a krájí vidličkou a nožem a toutéž vidličkou se podává do úst. Rukama jedí prý jen barbaři. Jablko jakbysmet. Rozkrájíte a vždycky oloupete!!! (Pamatujte si, že slupka ovoce se v Itálii nejí z důvodů mnoha silných postřiků, kterými je ovoce během roku ošetřeno.) Slupka je považována za nezdravou část předposledního chodu, jímž právě ovoce bývá nejčastěji. Tedy oloupané jablko zase hezky nakrájet a měsíčky pak už můžete s lehce pozdviženým malíčkem postupně ukusovat. Ne abyste je slupli naráz jak malinu! Kde můžete, jezte jako byste byli urozeného rodu, abyste neslyšeli poučení, že plastové příbory v Itálii dostanou i žebráci na ulici, aby nejedli právě tak jako předvádíte vy.
A co se špagetami? Nesrkejte dlouhé vlasce. Namotejte je na vidličku a odkrojte dlouhé přebytky. Nebudete vypadat jako čuňátka a navíc se nezamažete. Pokud možno nenechávejte zbytky a jídlo vždycky pochvalte, i kdyby vám nechutnalo. Nemusíte přitom lhát. Můžete říct například: „Tak takováhle jídla u nás nemáme.“ a zatvařte se přívětivě. Vyžaduje to duch pohostinnosti, který je v Itálii velice silně pociťován a prožíván. K těstovinám přikusujte chléb. Nikdy si nestěžujte a nedělejte grimasy. Stává se to často těm, kdo v životě neviděli mořské plody, nevědomky si je objednají a pak zírají na malé chobotnice nebo krevety.
Bylo by toho tolik co povídat, ale stále platí: zachrání vás slušnost, zdvořilost. Jedněmi slovy: jemnost šlechtického ducha. Buon appetito!
Napsat komentář