Zatímco bez okolků můžeme tvrdit, že Čech nezapře Čecha, u Italů si na podobné tvrzení musíme dát pozor. V osobním rozhovoru mi místní obyvatelé oblasti Friuli Venezia Giulia teprve po zkoumavém a důkladném oťukávání mé osoby prozradili, že se vlastně oni sami ani necítí být Italy. Vnímají sami sebe jako k Itálii tak trochu nepřirozeně přičleněné území. Zájem gigacelku zvítězil nad cítěním pohraniční a hlavně „pouhé“ menšiny. Vzhledem k divokým kulturním a sociálním převratům v historii si Friulané udrželi jakousi zvláštní a hlavně vlastní identitu velmi odlišnou od našeho klasického pohledu na italský temperament. Shodli jsme se na tom, že Češi a Friulané jsou si skutečně blízcí a mají mnoho společného. Friulané nejsou hrrr hrrr do nových vztahů, drží si od nově příchozích přece jen uctivý odstup, jakýsi typ prodloužené zóny respektu, důvěru pojímají postupně a nechají vás snažit se, abyste si ji zasloužili. Jejich myšlení je mnohem vážnější, přístup k životu odpovědnější, snad se dá říct, že jsou ustaranější tak nějak stejně jako my. Mají rádi dochvilnost a pociťují velice nelibě nevděčnost hostů k nabídnutému jídlu nebo nápojům. Pokud v restauraci špatně pochopíte výraz „ryby“ a na talíři se vám octnou škeble, nešklebte se jak ta škeble a zkuste je pozřít s vděčností. Hostitelé se maximálně snaží uspokojit hosta neboť si nově příchozích váží, i když je nemačkají v náruči jako třeba v Neapoli. (Ostatně není důvod k přílišným obavám – náš jídelníček je takovým sympatickým bratrancem toho jejich.) Oblast Friuli Venezia Giulia poznala v minulosti neskutečně tvrdý hlad, drancování vojsky, politickou nestabilitu a všechno to, co vás připraví o chuť žít a věřit v lepší budoucnost. Ti lidé mají v genech cosi silného a tvrdého, díky čemu ještě existují. Jsou si vědomi vlastní hloubky, cti a hrdosti převažující nad planým mrháním citových slovíček. Jako návštěvníky vás budou z dáli pozorovat a v případě zasloužené výtky i silně kritizovat. Uzavřou vám svoje srdce a následkem toho omezí své služby a vaše peněženka vás nezachrání. Dovedou se tiše urazit za váš necitlivý přístup roztahujících se turistů, kteří myslí, že si můžou všechno dovolit, třeba přijít do hostelu v kteroukoliv ranní dobu, ačkoliv jste slíbilli, že v dohodnutý čas odevzdáte zapůjčené klíče od vchodových dveří. Nebuďte hluční. I vy máte rádi ohleduplnost.
Nelze si ale představovat, že by Friulané byli mrzouti a puritáni. Kdepak, dají si záležet na tom, aby nechyběli na místních tradičních setkáních u příležitosti vesnických nebo městských oslav. Společný stůl jen umocňuje upřímný zájem o život souseda, s nímž se běžně nevídám. Jsou to vášniví a úspěšní, uchu lahodně znějící zpěváci. Jako se dříve tvrdívalo, co Čech, to muzikant, tak by se dalo říct: Co Friulán, to zpěvák. Ne však to, že je Ital jako Ital.
Leave a Reply