Vtipy

Jednou z osvědčených metod výuky jazyka jsou vtipy. Právě ony obsahují jednodušší slovní zásobu přirozeného prostředí a každodenních situací jako je rodina, škola, práce, návštěva u lékaře, radosti i trable při cestování, nákupech a jinde… A navíc vás nebudou trápit složitými gramatickými jevy jako jsou rozličné druhy minulých časů, konjunktivů atd.

Pokud jedete do Itálie, pokuste se tedy obstarat si tam nějakou sbírku vtipů. Nahlédněte i do dětských časopisů… Pokud se rozhodnete hledat je na internetu, dejte si velký pozor, protože ty, na které narazíte nejdříve, jsou často nechutně vulgární a budete je muset tříbit jako Popelka svůj hrášek.

—————————————————————————————–

Su un ramo stanno dei pipistrelli, tutti appesi tranne uno che sta dritto, in piedi. Due pipistrelli vicini commentano:

– Scusa, ma che cos’ha questo?

– Non lo so, fino a due minuti fa stava bene e dopo è svenuto.

Na větvi visí netopýři, všichni hlavou dolů, kromě jednoho, který stojí na nohách. Dva sousední netopýři komentují:
– No prosím tě, co to je, tady to?
– Nevím, ještě před dvěma minutami mu bylo dobře a pak omdlel.

Un carabiniere ogni mattina entra in una cabina telefonica, alza la cornetta, pronuncia qualcosa, dopo ascolta ed esce tutto contento, con un grande sorriso sulla faccia. Un signore, che ogni mattina di fronte a questa cabina telefonica aspetta il suo autobus, una mattina si avvicina al carabiniere.

– Mi scusi, so che non sono affari miei, ma La vedo ogni mattina fare questo rituale e mi chiedevo cosa stesse facendo?

– Entro, alzo la cornetta e chiedo: “Chi è il carabiniere più intelligente del mondo?”, e la voce mi risponde: “Tu, tuuu, tu, tuuu, tu, tuuu…”

Policista každé ráno vstoupí do telefonní budky, zvedne sluchátko, cosi vysloví, pak poslouchá a vyjde celý spokojený s velikým úsměvem na tváři. Pán, který každé ráno naproti kabince čeká na svůj autobus, se jednoho rána přiblíží k policistovi.

– Promiňte mi prosím, vím, že mi do toho nic není, ale vidím vás každé ráno konat tento rituál a tak jsem se ptal sám sebe, co asi děláte?

– Vstoupím, zvednu sluchátko a zeptám se: „Kdo je nejchytřejší policajt na světě?“, a hlas mi odpoví: „Ty, týýý, ty, týýý, ty, týýý…“

Due impiegati comunali si incontrano per strada:

– Ciao Mario! Posso offrirti un caffè?

– No, grazie! Il caffè non mi fa dormire!

– Ma come? Sono le otto di mattina!!!

– Appunto… sto andando in ufficio…

Dva radniční zaměstnanci se potkají cestou:

– Ahoj Mário! Můžu tě pozvat na kafe?

– Ne, díky, po kafi nemůžu spát.

– Jakže? Vždyť je teprve osm hodin ráno!

– No právě… Jdu do práce…

Un uomo dal dentista:

– Dottore, mi raccomando, niente anestesia, cloroformio o altre cose, voglio solo che prenda le pinze, afferri bene il dente e lo strappi via, e basta!!!

– Beh, accidenti, questo si chiama essere dei veri stoici… d’accordo, come vuole, allora mi faccia vedere questo benedetto dente!

– Certo, Dottore! – E, rivolto alla moglie – Cara, apri bene la bocca e mostra il dente che ti fa male!

Pán u zubaře:

– Pane doktore, to si vyprošuji, žádnou anestezii, chloroform nebo jiné věci! Chci jen, abyste vzal kleště, dobře uchopil zub, vytrhnul ho ven a dost!

– A k čertu, tomu se říká být skutečnými stoiky… No dobře, jak chcete, tak mi teda ukažte ten požehnaný zub!

– Jistě, doktore! – A obrácen k manželce – Drahá, otevři dobře pusu a ukaž ten zub, co tě bolí!

La mamma a Pierino:

– Ma insomma, Pierino, quanto ci metti a mangiare i cornflakes? Sbrigati, forza!

Pierino:

– Non c’è fretta, mamma, qui c’è scritto “Entro Marzo 2010″…

Maminka k Péťovi:

– No tak už, Péťo! Jak dlouho ti to bude ještě trvat, než dojíš ty cornflakes? Koukej dělat, pohni!

Péťa:

– Mami, netřeba spěchat, tady píšou „do března 2010“…

La maestra a Pierino:

– Pierino, hai finito di fare lo scemo?

– Si professoressa, adesso tocca a lei!

Učitelka Péťovi:

– Péťo, už jsi přestal dělat blbečka?

– Ano paní učitelko, a teď je řada na vás!“

La maestra dice a Pierino:

– Se metto nello zaino 5 libri di italiano, 7 di matematica e 2 di storia, quanti libri avrò?

– Abbastanza per rovinarmi le vacanze…

Učitelka říká Péťovi:

– Když dám do baťohu 5 knih italštiny, 7 matematiky a 2 dějepisu. kolik knih budu mít?

– Dost na to, abyste mi zkazila prázdniny.